Novinky z oblasti firemního vzdělávání pod jednou střechou

 Škola manažerského rozvoje s.r.o., 23.07.2012, 5:24

1. Proč jsme zvolili koučink a ne poradenství

1.1 Projekt ESF OP VK Kariérový koučink

Projekt Kariérový koučink do škol realizujeme za finanční podpory ESF a rozpočtu ČR v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0072. Projekt je realizován na středních a základních školách v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Je určen žákům/studentům a pedagogickým pracovníkům. Účastnit se mohou také zaměstnavatelé (v rámci aktivity Kulatý stůl), kteří mají zájem šířit povědomí o svých profesích a činnostech mezi studenty a informovat je tak přímo z praxe.

Už samotný název projektu dává na vědomí, o co půjde (koučování v oblasti kariéry). Ze zkušeností s realizací projektu můžeme říci, že záměr projektu je ale srozumitelný pouze lidem, kteří s koučováním přišli do styku. Všichni ostatní, koučovacím přístupem „nepolíbení“, očekávají poradenství.

Projekt je prezentován cílovým skupinám na úvodním workshopu, kde lektor-kouč představí obsah projektu (úvodní skupinová aktivita Assessment centrum, on-line testování, následné 4 individuální schůzky a tři skupinová tréninková setkání určená k rozvoji vybraných kompetencí) a vysvětlí, co to je koučování, které je využíváno v rámci individuálních setkání. I přesto však klienti očekávají poradenství („řekněte mi, na co se hodím“). Výjimkou bylo několik škol, většinou gymnazijního typu, kde výchovní poradci prošli koučinkem a sami koučovací přístup ke studentům využívají. Studenti na těchto školách věděli, co mohou očekávat (ale i tak někteří poradenství chtěli).

Jaký je tedy rozdíl mezi koučinkem a poradenství a proč většina lidí od koučinku očekává poradenství?
V praxi to vypadá tak, že student přichází s očekáváním: „Tak mi řekněte, na co se hodím“, „Kam si mám podat přihlášku na VŠ?“, „Jakou práci můžu vykonávat?“. Chce tedy poradenství, očekává experta na svůj život. Ale jak může kdokoli radit jinému člověku, kterého vidí poprvé, byť na základě výsledků testů, které studenti před koučováním absolvovali, kde se má přihlásit na vysokou školu a ovlivnit tak jeho další život? Jediným expertem na vlastní život je člověk samotný. Možná o tom ještě studenti na středních školách neví, a nebo… nechtějí a nejsou ochotni nad sebou a o sobě samostatně přemýšlet, a nebo... k tomu nejsou vedeni (ať v rodině, tak ve škole). Protože přemýšlení je práce a občas se u této práce klienti pěkně zapotí, jsou unavení. Přemýšlení bolí. Reflexe studentky Gymnázia v Opavě: „Jak jsem poté (po koučování - pozn. autora) v hodině poslouchala spolužáky, většina to tak pojala. Jen jako radu, na jakou vysokou jít a jak se tam dostat. Měla jsem pocit, že nepochopili smysl koučování. Jak jim po ani ne 4 hodinách může někdo naprosto neznámý říci, kdo jsou a co pro ně bude nejlepší??“

Vše výše popsané se ale netýká jen studentů středních škol, ale také dospělých klientů, kteří přicházejí na koučink, ať life, systemický či manažerský koučink.

1.2 Proč ne kariérové poradenství?

„Poradenství pro volbu povolání (či kariérní) poradenství vzniklo už v 19. století. Základní cíle jsou dva. V prvé řadě to je pomoc budoucím zaměstnancům zvolit takové povolání, které bude odpovídat jejich zájmům a schopnostem. Za druhé pak pomoc lidem aktuálně bez práce, a to nalezením odpovídajícího zaměstnání, nebo doporučením a zprostředkováním vhodné rekvalifikace.“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Poradenstv%C3%AD)

Vendel (2008, s. 50) uvádí, že „profesní (kariérní) poradenství je odborná pomoc a činnost, která se vykonává během života člověka ve sféře práce, zaměstnání, povolání. … Kariérní poradenství podle Busaccu (2002, s. 138) pomáhá klientovi řešit intrapersonální překážky při uskutečnění volby povolání.“

Poradce dává doporučení a je na klientovi, zda se jimi bude řídit. Z naší zkušenosti s poradenstvím můžeme říci, že klienti často hledají důvody, proč se doporučeními neřídit („ale to já nemůžu, protože…“, „já bych rád, ale…“, „je to pěkné, ale systém/rodina/diskriminace na trhu práce mi to nedovolí“). A neznalý poradce dává klientům argumenty, proč by se měli doporučeními řídit… Proto nám připadá tento nástroj práce s lidmi s ohledem na dosažení cíle jako málo efektivní a pro poradce psychicky vyčerpávající.

V souladu s Miltonem H. Ericksonem (1965/1980, s. 223) uvádíme: Úkolem pracovníka (poradce/kouče/terapeuta) by nemělo být obracet klienta na svou víru prostřednictvím vlastních názorů a vědomostí. Žádný klient nedokáže plně pochopit chápání svého poradce/kouče/terapeuta, a ani to nepotřebuje. To čeho je zapotřebí, je nastolení takové situace, která klientovi umožní používat jeho vlastní myšlení, jeho vlastní porozumění, jeho vlastní emoce takovým způsobem, který zapadne do jeho životního schématu.

1.3 Proč ano kariérový koučink?

Koučink je prostor pro rozvoj klientových vlastních schopností, ujasnění si jeho vlastních cílů, nacházení odpovědí na otázky. Koučink podle anglické Wikipedie je "strukturovaný proces, řízený vztahem mezi koučem a jeho klientem ... Konečným záměrem koučování je vyvinout vnitřní a vnější struktury, které lidem pomohou dosáhnout úspěchu (resp. dosáhnout cíle - pozn. autora). Koučování rozvíjí potenciál lidí rozšířením jejich smyslu pro to, co je možné. Koučování je o objevování, uvědomování si a volbě. Lidé, kteří se nechávají koučovat, chtějí vidět výsledky.“
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD)

Je zajímavé sledovat, „jaké nové možnosti se nám vstupem do spolupráce otvírají“ (Bobek, Peniška, str. 155). V prvních setkáních kouč pomáhá partnerovi uvidět jeho možnosti a postupně ho zlákat k tomu, aby si je vyzkoušel (Bobek, Peniška, 2008, s. 141-142). Tímto postupem dochází také ke zkompetentnění klienta, mění se jeho myšlení a nahlížení na svět a sebe sama. „Když víme, kam chceme jít, dostaneme se tam snáze“, říká Shazer (1985, s. 47). Kouč je zodpovědný za proces, klient za výsledek. Studentka ostravského gymnázia o koučování říká: „kouč vede rozhovor tak, aby si klienti sami uvědomili, co chtějí“.

Lidé jsou nápadití, někteří se ale obávají nebo si nedovolí se „odvázat“. M. H. Erickson (in Freedman, Combs, 2009, s. 28) „byl přesvědčen, že my všichni se celý život učíme a že život je dobrodružstvím, v němž nikdy nevíme, co nás čeká za nejbližším rohem, ale ať je to cokoli, bude to zajímavé a my to pravděpodobně zvládneme a něco se naučíme a vyzrajeme a tím obohatíme svůj život.“

Protože ono je v podstatě jedno, na jakou školu si studenti podají přihlášku, ale důležité je, jak si zařídí, aby se svou volbou byli spokojení…

1.4 Jak vidí koučování studenti?

Kariérový koučink je:
• „prostor pro uvažování o svých schopnostech, dovednostech a způsobech jejich využití“
• „způsob, který je donutil přemýšlet“
• „svoboda uvažování, udělá to (úkoly, které si v rámci koučinku sám zadal - pozn. autora) proto, že chce“
• „možnost zažít něco jiného než to, že jim někdo radí“
• „osobní - probírá se, co potřebují - nejen kariéra“
• inspirací k přemýšlení – „přemýšleli nad konzultací ještě po ní“
• možnost „zastavit se a popřemýšlet, co dál“, většina ze studentů to do té doby neudělala, až v rámci individuálních konzultací

Další přínosy:
• rozhodnutí zkusit se přihlásit na vysokou školu, před koučováním ani na VŠ nepomysleli a teď ví přesně kam se hlásit, co pro to udělat
• uvědomění, že musí začít s přípravou na VŠ už na podzim a nenechávat to na poslední chvíli

A studentka opavského gymnázia přínos koučinku shrnuje takto: „Chyběl mi někdo naprosto nezapojený do mého života, kdo by měl čas mě poslouchat. Moc dlouho jsem se motala v začarovaném kruhu. A nevěděla, jak se z něj dostat ven. Díky Vám jsem chytla za jeden konec a mám pocit, že z něj pomalu, ale jistě, mířím vstříc lepším zítřkům. Stále ještě se sebou nejsem spokojená. Ale plně jsem se zabavila prací, která mě baví. A dokonce je to práce z velké části založená na komunikaci s lidmi (klientka řešila problém v komunikaci s lidmi – pozn. autora). Jsem na sebe hrdá. Protože mám pocit, že jsem v ní opravdu dobrá. A mám pocit, že ať budu v životě chtít cokoli, co bude jen a pouze na mně, dokážu to. Už mám návod.“

1.5 A ještě něco… ale to je překvapení

Studenty překvapilo, že koučink měl vliv na rozvoj jejich dalších charakteristik i přesto, že to nebylo zakázkou, nepracovalo se cíleně na jejich rozvoji. Studenti uváděli zvýšené sebevědomí, přestala bolet hlava, změnili způsob svého chování, lepší známky, naučili se pracovat sami se sebou.

Pro autora překvapivé zjištění, že se studentům lépe učí (zlepšení angličtiny, udělali důležitou zkoušku apod.) – že by studenti začali chtít, našli vnitřní motivaci?

2. Co dalšího projekt nabízí

2.1 Kulatý stůl

Kulatý stůl je setkání se zástupci regionálních zaměstnavatelů, vzdělavatelů, žáků/studentů a pedagogů, který zajistí všem zúčastněným přísun aktuálních informací z lokálního trhu práce, informace z praxe, reálný pohled na profese a práci v prezentovaných oborech. První kulatý stůl připravujeme na přelomu roku 2011/2012.

2.1 Trénink pro pedagogy – Osobní personalistika

Pro učitele, výchovné poradce a školní psychology je připraven akreditovaný workshop o aktuálním trhu práce a metodice kariérového koučování nazvaný Osobní personalistika. Po jeho absolvování budou pedagogové schopni používat koučovský přístup ve své práci, budou tak mít efektivní nástroj pro práci s lidmi a informace o trhu práce a způsobu orientace na něm, čímž mohou být nápomocni svým studentům.


3. Závěrem

Pro svou práci jsme si zvolili koučovský přístup ke klientům, protože v něm vidíme efektivní nástroj pro rozvoj lidí a efektivní způsob dosahování stanovených cílů. Efektivní nástroj to je, když se lidé rozvíjet chtějí.

Protože, jak uvádí Whitemore (2009), „chtít je pro dosažení dobrého výkonu lepší než muset. Když něco chci, dělám to kvůli sobě. Když něco musím, dělám to kvůli někomu. Vnitřní motivace je věc osobní volby.“


Literatura

BOBEK, M., PENIŠKA, P. Práce s lidmi. Brno: NC PUBLISHING, 2008. ISBN 978-80-903858-2-5
BUSACCA, L. A. Career problem Assessment: A Conceptual Schema for Counselor training. Journal of Career Development, Vol. 29, No. 2, 2002, s. 129-146
ERICKSON, M. H. The use of symptoms as an integral part of hypnotherapy. In E. L. Rossi (Ed.): The collected papers of Milton H. Erickson on hypnosis. IV. Innovative hynotherapy. S. 212-223. New York, Irvington.
FREEDMAN, J., COMBS, G. Narativní psychoterapie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-549-3
PARMA, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-86851-34-6
SHAZER, S. Keys to Solution in Brief Therapy (Klúče k riešeniu v krátkej terapii). London: W.W.Norton and Company, 1985
VENDEL, Š. Kariérní poradenství. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1731-9
WHITEMORE, J. Koučování. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-209-3
Kariérové poradenství - Dostupné z:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Poradenstv%C3%AD
Koučování - Dostupné z:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD