O tématu kvality se napříč sektory v poslední době hovoří čím dál více. O kvalitě se diskutuje, vyhlašují se a udílejí ceny kvality a dokonce vznikají nové nástroje měření kvality. Tento „kvalitářský boom“ má své logické opodstatnění, a to souvisí se současnou globální krizí. Už si jednoduše nemůžeme dovolit platit za nekvalitní služby, odebírat nekvalitní zboží a vyrábět nekvalitní produkty. V tomto světě honby za kvalitou se však najde segment trhu, kde kvalita stále nehraje výraznou roli při rozhodování o investování mnohdy až milionových částek. Ptáte se kde? Ve vzdělávání.
Mezi hlavní odběratele, kteří vzdělávání v dospělosti platí, patří stát a zaměstnavatelé. Společným problémem zaměstnavatelů, státu, ale i individuálních plátců kurzů, je chybějící nástroj hodnocení kvality v dalším vzdělávání. Nástrojů sice existuje několik, ale ne všechny jsou zcela transparentní, zaměřené na další vzdělávání či rozšířené natolik, aby byly skutečným měřítkem kvality. Proto se v současné době vytváří v rámci systémového projektu MŠMT systém ratingu vzdělávacích institucí, který by měl být jednoznačným a dostupným měřítkem kvality v oblasti dalšího vzdělávání. Přestože v současné době objektivní nástroj k dispozici není, lze formulovat několik doporučení, jak kvalitu rozeznat. Mezi hlavní rozlišovací prvky patří lektorské zázemí, metodika tvorby vzdělávacích programů, prozákaznická orientace, reference, délka činnosti vzdělávací instituce na trhu nebo členství v profesních sdruženích. Lektor a jeho rozvoj Pokud jste se někdy ptali účastníků vzdělávání, který faktor hraje pro úspěch vzdělávací akce nejvýznamnější roli, pak to byl na prvním místě především lektor. Ačkoliv je důležitá i celá řada dalších aspektů, s lektorem skutečně stojí a padá úspěch celé akce, alespoň v očích jejích účastníků. Jak ale poznat kvalitního lektora? Jednoduchá odpověď bohužel neexistuje, ale pokud budete lektora pro vaši akci vybírat, může vám pomoci několik návodných otázek: Vzdělávací program na míru Lektor je jistě klíčovou součástí vzdělávacího procesu, ale zásadním prvkem je také kvalitně zpracovaný vzdělávací program. Není snadné jej vytvořit tak, aby byl komplexní, logicky propojený, orientovaný na výstupy a samozřejmě splňoval veškerá zákazníkova očekávání. Pokud chcete mít vytvořen opravdu kvalitní vzdělávací program, zajímejte se o tyto aspekty: Prozákaznický přístup
Jistě i pro vás je jedním ze znaků kvality poskytovaných služeb komplexní přístup k vám jako zákazníkovi, od prvního kontaktu až po poslední vyúčtování. Na tomto kritériu pohoří řada méně kvalitních vzdělávacích institucí, neboť v rámci minimalizace nákladů eliminovali i ostatní prvky – třeba etiku.
Není jednoduché stanovit, jak vypadá prozákaznicky orientovaná vzdělávací společnost. Několik rysů ale nalézt můžeme – opět si zkuste odpovědět sami: Historie vzdělávací instituce
Délku působení vzdělávací instituce na trhu jistě nelze považovat za zásadní rys kvality. Můžeme však konstatovat, že delší doba úspěšné existence na trhu s kvalitou souvisí. Proto buďte i v této oblasti opatrní a ptejte se: Reference
Zeptáte-li se personalistů na typické znaky, podle kterých vybírají vzdělávání pro svou firmu, mezi prvními faktory zpravidla zazní reference. S referencemi to však není snadné. Mnohé firmy disponují na svých webech a propagačních materiálech širokou škálou log více či méně významných společností. Je však pouhý přehled firem zárukou kvality? Nejedna firma disponuje širokou databází klientů, mnozí však již o její služby znovu zájem nemají. Zeptejte se tedy vzdělávací instituce: Certifikáty, členství v profesních sdruženích
Respektované certifikáty kvality mohou být také tím, co vám pomůže při volbě odpovídající vzdělávací instituce. Ačkoliv řada z nich nemusí svědčit o kvalitě vlastního vzdělávání, mohou být jistým vodítkem pro zjištění, jak systematicky je vzdělávací instituce vedena a řízena.
Stejně jako řada ostatních, i členství v profesním sdružení může znamenat jistý znak kvality vzdělávací instituce. Ta, která má zájem na svém rozvoji a rozvoji svých zákazníků, neustále sleduje trendy a aktualizuje tak i své produkty a služby.
Hledejte odpovědi na otázky: Jak se Češi vzdělávají v dospělosti?
Tuto klíčovou otázku jsem paradoxně ponechal až na závěr. K čemu by totiž bylo i to nejkvalitnější vzdělávání bez těch, kterým je poskytováno? Potřeba se dále vzdělávat je dnes vlastní snad všem profesním skupinám, ale i personalistům a manažerům, kteří své zaměstnance nechávají vzdělávat. Existuje však i zvolna rostoucí skupina samoplátců, kteří si své kurzy platí ze své kapsy, byť se jedná převážně o kurzy zájmového vzdělávání.
Česká republika se v průměru Evropské unie dlouhou dobu držela velmi nízko mezi ostatními zeměmi jako je Itálie, Portugalsko, ale též Belgie či Francie. Ještě dále za ČR zaostávaly země jako Maďarsko, Řecko, Polsko, ale i Slovensko. Situace se však v roce 2011 významně změnila. Česká republika podle EUROSTATu nejen dohnala, ale i přeskočila řadu evropských zemí a dostala se se svou účastí dospělých na dalším vzdělávání i nad průměr EU. Ten v roce 2011 činil 8,9 %, kdežto ČR vykázala 11,4 % účasti dospělých na dalším vzdělávání. Oproti předchozímu roku šlo o nárůst o 4,6 %.
Pokud jste se nad uvedenými daty zamysleli, možná najdete i jasný vztah mezi ekonomickou situací a vzděláváním v dospělosti. Ano, čím více se národ učí a vzdělává, tím menší problémy v ekonomické oblasti vykazuje. Věřme, že rostoucí trend Čechů účastnit se vzdělávání i po absolvování školní docházky bude i nadále pokračovat. I proto Česko potřebuje kvalitní vzdělávání… Autor: Mgr. Tomáš Langer, viceprezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR
Mezi hlavní odběratele, kteří vzdělávání v dospělosti platí, patří stát a zaměstnavatelé. Společným problémem zaměstnavatelů, státu, ale i individuálních plátců kurzů, je chybějící nástroj hodnocení kvality v dalším vzdělávání. Nástrojů sice existuje několik, ale ne všechny jsou zcela transparentní, zaměřené na další vzdělávání či rozšířené natolik, aby byly skutečným měřítkem kvality. Proto se v současné době vytváří v rámci systémového projektu MŠMT systém ratingu vzdělávacích institucí, který by měl být jednoznačným a dostupným měřítkem kvality v oblasti dalšího vzdělávání. Přestože v současné době objektivní nástroj k dispozici není, lze formulovat několik doporučení, jak kvalitu rozeznat. Mezi hlavní rozlišovací prvky patří lektorské zázemí, metodika tvorby vzdělávacích programů, prozákaznická orientace, reference, délka činnosti vzdělávací instituce na trhu nebo členství v profesních sdruženích. Lektor a jeho rozvoj Pokud jste se někdy ptali účastníků vzdělávání, který faktor hraje pro úspěch vzdělávací akce nejvýznamnější roli, pak to byl na prvním místě především lektor. Ačkoliv je důležitá i celá řada dalších aspektů, s lektorem skutečně stojí a padá úspěch celé akce, alespoň v očích jejích účastníků. Jak ale poznat kvalitního lektora? Jednoduchá odpověď bohužel neexistuje, ale pokud budete lektora pro vaši akci vybírat, může vám pomoci několik návodných otázek: Vzdělávací program na míru Lektor je jistě klíčovou součástí vzdělávacího procesu, ale zásadním prvkem je také kvalitně zpracovaný vzdělávací program. Není snadné jej vytvořit tak, aby byl komplexní, logicky propojený, orientovaný na výstupy a samozřejmě splňoval veškerá zákazníkova očekávání. Pokud chcete mít vytvořen opravdu kvalitní vzdělávací program, zajímejte se o tyto aspekty: Prozákaznický přístup
Jistě i pro vás je jedním ze znaků kvality poskytovaných služeb komplexní přístup k vám jako zákazníkovi, od prvního kontaktu až po poslední vyúčtování. Na tomto kritériu pohoří řada méně kvalitních vzdělávacích institucí, neboť v rámci minimalizace nákladů eliminovali i ostatní prvky – třeba etiku.
Není jednoduché stanovit, jak vypadá prozákaznicky orientovaná vzdělávací společnost. Několik rysů ale nalézt můžeme – opět si zkuste odpovědět sami: Historie vzdělávací instituce
Délku působení vzdělávací instituce na trhu jistě nelze považovat za zásadní rys kvality. Můžeme však konstatovat, že delší doba úspěšné existence na trhu s kvalitou souvisí. Proto buďte i v této oblasti opatrní a ptejte se: Reference
Zeptáte-li se personalistů na typické znaky, podle kterých vybírají vzdělávání pro svou firmu, mezi prvními faktory zpravidla zazní reference. S referencemi to však není snadné. Mnohé firmy disponují na svých webech a propagačních materiálech širokou škálou log více či méně významných společností. Je však pouhý přehled firem zárukou kvality? Nejedna firma disponuje širokou databází klientů, mnozí však již o její služby znovu zájem nemají. Zeptejte se tedy vzdělávací instituce: Certifikáty, členství v profesních sdruženích
Respektované certifikáty kvality mohou být také tím, co vám pomůže při volbě odpovídající vzdělávací instituce. Ačkoliv řada z nich nemusí svědčit o kvalitě vlastního vzdělávání, mohou být jistým vodítkem pro zjištění, jak systematicky je vzdělávací instituce vedena a řízena.
Stejně jako řada ostatních, i členství v profesním sdružení může znamenat jistý znak kvality vzdělávací instituce. Ta, která má zájem na svém rozvoji a rozvoji svých zákazníků, neustále sleduje trendy a aktualizuje tak i své produkty a služby.
Hledejte odpovědi na otázky: Jak se Češi vzdělávají v dospělosti?
Tuto klíčovou otázku jsem paradoxně ponechal až na závěr. K čemu by totiž bylo i to nejkvalitnější vzdělávání bez těch, kterým je poskytováno? Potřeba se dále vzdělávat je dnes vlastní snad všem profesním skupinám, ale i personalistům a manažerům, kteří své zaměstnance nechávají vzdělávat. Existuje však i zvolna rostoucí skupina samoplátců, kteří si své kurzy platí ze své kapsy, byť se jedná převážně o kurzy zájmového vzdělávání.
Česká republika se v průměru Evropské unie dlouhou dobu držela velmi nízko mezi ostatními zeměmi jako je Itálie, Portugalsko, ale též Belgie či Francie. Ještě dále za ČR zaostávaly země jako Maďarsko, Řecko, Polsko, ale i Slovensko. Situace se však v roce 2011 významně změnila. Česká republika podle EUROSTATu nejen dohnala, ale i přeskočila řadu evropských zemí a dostala se se svou účastí dospělých na dalším vzdělávání i nad průměr EU. Ten v roce 2011 činil 8,9 %, kdežto ČR vykázala 11,4 % účasti dospělých na dalším vzdělávání. Oproti předchozímu roku šlo o nárůst o 4,6 %.
Pokud jste se nad uvedenými daty zamysleli, možná najdete i jasný vztah mezi ekonomickou situací a vzděláváním v dospělosti. Ano, čím více se národ učí a vzdělává, tím menší problémy v ekonomické oblasti vykazuje. Věřme, že rostoucí trend Čechů účastnit se vzdělávání i po absolvování školní docházky bude i nadále pokračovat. I proto Česko potřebuje kvalitní vzdělávání… Autor: Mgr. Tomáš Langer, viceprezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR