Novinky z oblasti firemního vzdělávání pod jednou střechou

 Systemický institut, s.r.o., 29.05.2014, 12:06

Koučování už dnes není výsadou největších firem. Kouče si v současnosti najímají i drobní podnikatelé z menších měst. Úroveň nabízených služeb však může být velmi rozdílná. „V Česku jsou desítky, maximálně stovky opravdu profesionálních koučů,“ říká členka prezidia České asociace koučů Klára Hejduková s tím, že kvalitní koučování není levné, ale šetřit se na něm nevyplácí.

E15: Zaznamenala jste na českém trhu nějaký nový trend ve svém oboru?
Jedním z trendů je nárůst takzvaného interního koučování, kdy si firma, zpravidla s větším počtem zaměstnanců, nechá vytrénovat interní kouče, kteří pak koučují vybrané zaměstnance. Ve firmách tak může působit skupina koučů, kteří mají alespoň základní stupeň vzdělání, někteří z nich dokonce dosáhnou i na akreditace u některé z koučovských asociací. Například některé větší české banky tento model uplatňují. Ale interní koučové nezajišťují koučování pro všechny zaměstnance, od určité úrovně managementu je zvykem najímat externí kouče. Více se nejen o trendech v oblasti koučování budou moci za necelé dva měsíce dozvědět účastníci konference Světové setkání koučů, která se uskuteční v Praze třetího a čtvrtého dubna.

E15: Dá se říci, že v některých odvětvích se koučování používá k rozvoji lidí více než jinde?
Ani ne, koučování je dnes využívané napříč sektory a nerozhoduje už ani velikost firmy. Bývalo výsadou těch největších firem, ale to už dávno neplatí, dnes si kouče najímají i drobní podnikatelé z menších měst. Nicméně stále ho využívají zejména firmy působící v sektoru služeb, kde se rozvojem lidí dá vytvořit největší přidaná hodnota.

E15: V posledních letech sledujeme v Česku velký boom tohoto oboru, jak je to s kvalitou nabídky?
V Česku jsou desítky, maximálně stovky opravdu profesionálních koučů. Všichni ostatní, kteří si říkají koučové, těm já říkám „lžikoučové“. Těch je bohužel na českém trhu asi 90 procent. A firmy za jejich služby vyhazují peníze oknem. Oni totiž zpravidla dělají něco, co se asi nejvíce blíží mentoringu, ale prodávají to jako koučování. Může to také posloužit, ale není to zdaleka tak efektivní jako koučování. Bohužel se slovo koučování stalo moderním a má vysoký marketingový potenciál, tak ho prostě spousta lidí zneužívá.

E15: Jak se pozná takový lžikouč?
Prvním indikátorem je cena za hodinové sezení, která je zpravidla nižší než průměrná sazba kouče s akreditací. Ta se pohybuje kolem tří až šesti tisíc korun u běžného profesionálního kouče, více než šest tisíc si účtuje velmi zkušený, špičkový kouč. Cokoli pod tři tisíce je tedy velmi podezřelé. Dalším indikátorem je neschopnost doložit kvalifikaci, tedy praxi, absolvované výcviky, počet odkoučovaných hodin a akreditaci. Dobré je vyžádat si od kouče i reference a poptat se, jaké s ním byly zkušenosti v minulosti. Lžikoučem bude pravděpodobně také ten, kdo se profiluje jako kouč v nějakém odvětví, je spojen s nějakým tématem. Například finanční kouč, kouč ve farmaceutickém průmyslu nebo jsme už také slyšeli o kouči v oblasti sexu. Tito lidé jsou zpravidla jen poradci, kteří se více vyznají v nějakém oboru. Myslí si, že když položí klientovi pár otázek a budou mu dobře naslouchat, že dělají koučování.


E15: Levněji tedy dobrého kouče nelze sehnat?
Těžko, pokud vám záleží na kvalitě. Je možné, že začínající kouč nabídne cenu kolem dvou tisíc korun. Ale pak by vás měl upozornit, že nemá ještě moc zkušeností.

E15: Proč je cena u profesionálů na takové výši?
Především špičkový kouč dokáže klientovi pomoci takovým způsobem, že to významně změní jeho výkonnost, která se pak odrazí v příjmech jeho firmy či jeho zaměstnavatele. Návratnost je mnohonásobná a roste s pozicí klienta ve firmě. Koučování je také velmi náročné a klade na kouče velké nároky, co se týče jeho přípravy, jež je v podstatě permanentní. Kouč musí neustále investovat do svého dalšího rozvoje. Když má kouč akreditaci, tak se mimo jiné zavazuje k tomu, že se bude dlouhodobě vzdělávat a zdokonalovat. A takové vzdělávání něco stojí. Stát se kvalitním koučem trvá zhruba deset let.

E15: Dokáže český trh rozeznat kvalitu, nebo se řídí cenou?
Jsem přesvědčena, že v HR odděleních velkých firem pracují často lidé, kteří si umí kouče dobře vybrat a rozumí jeho přínosu. Jenže ti se zpravidla neshodnou s lidmi z oddělení nákupu, pro které je hlavním kritériem cena. Například jsme se setkali i s tím, že jedním z důležitých kritérií výběru dodavatele v oblasti koučování byla doba splatnosti faktur. Takže se stává, že výběrová řízení vyhrávají začátečníci či podvodníci, jejichž přidaná hodnota pro danou firmu je mnohem menší, ne-li záporná.

E15: Může to tedy pak ve výsledku firmu poškodit?
Ano, v tomto oboru lze nadělat i více škody než užitku. Vedle toho, že firma utratí statisíce či dokonce miliony zbytečně, může hazardovat i se zdravím svých zaměstnanců. Pokud má koučovaný vážné psychické problémy, což není výjimečný jev, dobrý kouč se včas stáhne a odkáže ho na pomoc psychoterapeuta. Pokud to neudělá, může to vést k závažnému poškození klientovy psychiky.

E15: Za jak dlouho lze očekávat první výsledky koučování?
To je samozřejmě individuální. Nicméně u jednoho takzvaného kontraktu, tedy cíle, který si domluví kouč a klient, by měly být vidět první (a permanentní) výsledky za šest až deset sezení. Koučování je vlastně docela rychlá záležitost. Při nekvalitním koučování se pozná až za dlouho, že vlastně nic nepřináší. Někteří zadavatelé tak platí „koučům“ týdenní schůzky po dobu i dvou let. A to už jsou nemalé peníze.